Povinností každého člověka je platit v nějaké formě DPH, tedy daň z přidané hodnoty, za každý nákup, který provedeme. Naprostá většina z nás ji platí při nákupu jakéhokoliv výrobku či služeb. Je automaticky zahrnuta v ceně, takže nad ní nemusíme prakticky přemýšlet.
Podnikatelé a majitelé firem to mají poněkud složitější. Ti tuto daň odvádí přímo, tedy zaplatí ji každý rok. Její výše se vypočítá podle prodaných produktů. V zásadě ji tedy již zaplatili zákazníci. Avšak jen málokterá firma nepoužívá veškeré získané peníze. Skutečně jen několik dává podíl DPH stranou, aby jej pak mohli na konci období odvést.
Je jasné, že tato povinnost platit daně není nic příjemného. A na rozdíl od běžných lidí ji nemají zahrnutu již v ceně, kterou platí. To otvírá možnost k tomu, aby se rozhodli, že nezaplatí veškeré daně, případně vůbec žádné.
Samozřejmě toto není dobré řešení. Koneckonců, na takové provinění se dříve či později přijde, a na danou firmu, či spíše její majitele, čeká trest v souladu se zákonem. Nejen to, ale dostanou se také na seznam neplatičů.
Je jasné, že tento seznam je velmi důležitý. Může se však podívat na registr nespolehlivý plátce DPH, tedy člověk či právnická osoba, která v něm je zařazena?
Ano, může. Seznam je totiž částečně veřejný. To znamená, že do něj může nahlédnout každý, avšak ne všichni mohou vidět veškeré informace. Obvykle tam uvidíme jen ty, které jsou skutečně veřejné, tedy jméno firmy, jméno jejího majitele, a také IČO a DIČ, případně i adresu.
Co tam však neuvidíme, je částka, kterou na DPH dluží, ve kterém období to bylo a kolik z ní ještě zbývá zaplatit. Tyto náležitosti uvidí pouze ti, kteří jsou v daném případu zainteresovaní, tedy samotný majitel či majitelé firmy či pověření pracovníci příslušných úřadů.
Je jasné, proč tomu tak je. A také to, že se jedná o skutečně dobrý způsob, jak zajistit, že budeme vědět, které firmy jsou spolehlivé. A to je to nejdůležitější.
